Postřehy našich dětí
Průvodkyně: Nerudova ulice je pojmenována podle spisovatele Jana Nerudy ...Žákyně: ... já vím, to je ten, jak ho hodili v sudu do Vltavy.Průvodkyně: Ne, to není on.Žákyně: ... já si to řikala, že je divný, aby se utopil v sudu.
Průvodkyně: Jak poznáte, jestli je pan prezident doma - v České republice?Žák: Vlaje tu jeho vlajka.Průvodkyně: Přesně tak, takže když pobývá v zahraničí ...Žák: Tak tu vlaje černej prapor.
Průvodkyně: Tady za Karlovým mostem býval vyhlášený obchod s kořením, zpívá o něm i Hana Hegerová s Petrem Hapkou v písničce Levandulová.Paní učitelka: Já si úplně pamatuju, jak to tu vonělo. Děti sem jsem chodívala kupovat skořici. To tenkrát, za totality, nebyly plné regály sáčků s kořením jako dneska.Žákyně: A proč jste si tu skořici neobjednala přes Internet?
Průvodkyně: Dobře si prohlédněte vnitřek tohoto kostela. Představte si, že je starší než 1000 let...Žák (o chvíli později): A proč jsou ty obrázky na zdi tak špatně vidět?
Žák: A tady bydlí prezident?Průvodkyně: Ne, proč?Žáci 4. třídy: No, že jsou tady vlajky, tak jsme mysleli, že je to Pražskej hrad.
V bazilice sv. Jiří u Ludmilina hrobu
Po dvacetiminutovém vyprávění o vraždě kněžny Ludmily na Tetíně, kdy děti 3. třídy poslouchaly s otevřenými pusami:
Průvodkyně: A Václavovým prvním vladařským činem bylo to, že nechal přenést tělo své milované babičky z Tetína do Prahy a pohřbít ho právě ve zdejší bazilice. Bohužel nemůžeme jít až k jejímu hrobu, můžete se na něj podívat jen přes zábradlí. Ale je tady kopie hrobu s Ludmilinou podobiznou a tam na vás počkám, až si baziliku prohlédnete.
Žáci (po několika minutách, nezávisle na sobě, u avizovaného náhrobku Ludmily): A kdo je tohle? Sněhurka?
U kostela Panny Marie Sněžné
Během vyprávění průvodkyně se objevil mnich - karmelitánec a zval nás do klášterního dvora podívat se, jak jim vykvetla magnolie...
Mnich: Pojďte se podívat do zahrady, máme tam jednu z největších magnolií v Praze
1. žák: Co to je?
2. žák: Asi postava ze Star Treku.
V katedrále sv. Víta
Žák 3. třídy si vyndavá z baťohu chleba s paštikou a chystá se svačit.
Průvodkyně a učitelka: Co to děláš? Tady jsi v kostele...
Žák (naprosto vážně) : No, právě. Budu jíst Tělo boží, vždyť jste řikala, že v kostele dávaj chlebový placky a tohle je akorát chleba s paštikou.
U vstupu do Hradu
Průvodkyně: Víte, jak často se mění příslušníci hradní stráže?
Žáci: Vždycky, když umře prezident.
U sochy TGM
Žákyně: A Masaryk se jmenoval proto, že měl rád maso?
Před prezidentským balkonem
Děti neustále žadoní, že chtějí na návštěvu k panu Prezidentovi a nechtějí věřit, že to není možné.
Prosim, prosim, vemte nás k němu. My mu dáme svačinu.
Já pro něj mám Kinder mléčný řez.
A když mu předvedeme něco z gymnastiky, tak nás k němu pustí?
Při přednášce o Karlu IV.
Po 1,5 hodinovém vyprávění o životě císaře Karla IV.
Průvodkyně: Takže teď už všichni víte, proč si Karel říkal Čtvrtý, přestože jsme před ním na českém trůně žádného jiného Karla neměli...
Žák: Já jsem se chtěl zeptat... takže čtvrtý byl, protože měl čtyři manželky?
Anketa
Dejte hlas nejlepší hlášce našich dětí
