Slavnosti Navalis

Před 309 lety 15. května 1715 v 16 hodin se konaly první Svatojánské lodní slavnosti u příležitosti zahájení procesu blahořečení Jana Nepomuckého

Socha světce je tou nejvyhledávanější na mostě a její podstavec se jen blyští od doteků rukou procházejících turistů, kteří ve víře, že jim to přinese štěstí, hladí reliéfy popisující legendu o sv. Janu Nepomuckém. Kdyby tušili, jak to všechno ve skutečnosti bylo…

Předlohou světce se stal generální vikář (zástupce arcibiskupa pro správní záležitosti) Johánek z Pomuku, který se připletl do mocenského boje mezi králem Václavem IV. a pražským arcibiskupem Janem z Jenštejna. Ten svévolně a proti výslovné králově vůli potvrdil ve funkci nového opata kláštera v Kladrubech, čímž Václava nesmírně popudil. Měl už totiž vyhlédnutého „svého“ kandidáta. Vleklý spor obou stran měl být završen vzájemným setkáním v johanitském klášteře na Malé Straně dne 20. března 1393. K žádnému vyjednávání ale nedošlo. Jan z Jenštejna stál hned u dveří, a tak se mu podařilo uniknout královským biřicům. Jan z Pomuku tolik štěstí neměl. S několika dalšími duchovními byl odveden do vězení ve Staré rychtě (na rohu ulic Rytířská a Na Můstku) a za osobní přítomnosti krále krutě mučen. Zatímco se ostatní dokázali vyhnout následnému utopení tím, že podepsali závazek mlčení, pro smrtelně zraněného Johánka z Pomuku už bylo pozdě. Král proto přikázal tělo nebožtíka svázat do kozelce a večer pod rouškou tmy vhodit z Karlova mostu do Vltavy.

Johánek z Pomuku, jehož vina byla docela světská, však začal žít svým druhým „posmrtným“ životem. V 17. století se začala šířit legenda o tom, že šlo o zpovědníka královny Žofie, který byl svržen do Vltavy proto, že nechtěl králi vyzradit tajemství, které mu svěřila při zpovědi. A když Janovo tělo po necelém měsíci vyplavalo z vody, zářilo prý nad ním pět hvězd.

A tak se z generálního vikáře stal mučedník a jeden z našich nejpopulárnějších světců. Jeho tělo bylo slavnostně převezeno do chrámu sv. Víta a již pár dní po pohřbu mělo konat zázraky. Ke svatořečení Jana Nepomuckého došlo až v roce 1729, ale stavět sochy a zasvěcovat kostely se mu začaly dávno předtím. Kult nového světce byl na světě!

Místo svržení Jana Nepomuckého (Johánka z Pomuku) připomíná bronzový dvojramenný křížek vsazený do zábradlí. Oproti soše je posunutý o kousek blíže Starému Městu. A právě zde je to jediné pravé místo, kde se plní sny... ovšem, aby se staly skutečností, musíte rituál provést správně.

Stoupněte si čelem k zábradlí tak, aby se každý prst levé ruky dotýkal jedné hvězdičky na bronzovém křížku. Pravou rukou pohlaďte ležícího Nepomuka na reliéfu na mřížce a pravou nohou se postavte na malý mosazný geodetický bod umístěný v dlažbě mostu. V tuto chvíli je proudící energie nejsilnější a šance na vyplnění přání největší. Že je nutné uchovat své přání v tajnosti, snad není třeba připomínat...